Zde je důvod:
* Podprahové vnímání je diskutabilní: Zatímco některé studie naznačují, že podprahové zprávy mohou ovlivnit chování ve velmi malé míře, účinky jsou obecně považovány za nevýznamné a nespolehlivé.
* Nedostatek důkazů: Neexistuje žádný konkrétní důkaz o tom, že by Disney nebo jiné filmové studio záměrně vkládalo do svých filmů podprahová sdělení. Mnoho tvrzení je založeno na nesprávné interpretaci, náhodě nebo spekulaci.
* Síla sugesce: Myšlenka podprahových zpráv se může snadno stát sebenaplňujícím se proroctvím. Pokud někdo věří, že je zpráva vložená, je pravděpodobnější, že ji „uvidí“, i když tam ve skutečnosti není.
Odkud se tato teorie vzala?
Myšlenka podprahových zpráv ve filmech pravděpodobně pochází z:
* Experiment „Drink Coca-Cola“: Tento nechvalně známý experiment provedený v roce 1957 tvrdil, že zvýšil prodej popcornu a Coca-Coly tím, že tato slova krátce zablikal na filmovém plátně. Studie však byla později zdiskreditována.
* Městské legendy: Mnoho příběhů o podprahových zprávách ve filmech se šíří ústně a online fóry, často bez jakéhokoli faktického základu.
* Povaha vyprávění: Filmy jsou navrženy tak, aby vyvolávaly emoce a představy. Někdy mohou být symboly, obrazy nebo dialogy interpretovány různými způsoby, což vede ke spekulacím o skrytých významech.
Na závěr:
I když je myšlenka podprahových zpráv ve filmech zajímavá, je důležité si uvědomit, že neexistují žádné konkrétní důkazy, které by ji podporovaly. Koncept je spíše produktem naší představivosti a síly sugesce než skutečným postupem používaným filmaři.