1. Vývoj postavy: Dialog pomáhá utvářet osobnosti postav, jejich motivace a vzájemné vztahy. Prostřednictvím svých rozhovorů postavy odhalují své myšlenky, pocity a konflikty.
2. Postup grafu: Dialog posouvá děj tím, že poskytuje potřebné informace, posouvá příběh kupředu a odhaluje klíčové body zápletky. Pohání vyprávění a vytváří dramatické napětí.
3. Konflikt a řešení: Dialog často slouží jako prostředek k vytváření a řešení konfliktů mezi postavami. Ukazuje neshody, argumenty a vyjednávání, což vede k růstu charakteru a řešení konfliktů.
4. Emocionální vyjádření: Dialog umožňuje postavám vyjádřit své emoce a reakce na události ve filmu. Vyjadřuje radost, smutek, hněv, strach a další emoce a umožňuje divákům spojit se s postavami a vcítit se do nich.
5. Zábava a humor: Dialog může být ve filmech zdrojem zábavy a humoru. Vtipné škádlení, chytré slovní hříčky a vtipné repliky mohou přidat lehkost a vytvořit pro diváky nezapomenutelné okamžiky.
6. Symbolismus a podtext: Dialog může obsahovat symbolické významy a podtext přesahující povrchovou úroveň rozhovoru. Může předávat skrytá poselství, předvídat budoucí události nebo poskytovat sociální či politické komentáře.
7. Styl a tón: Styl dialogů přispívá k celkovému vyznění a atmosféře filmu. Různé žánry, filmaři a spisovatelé používají odlišné styly dialogů, od realistických a naturalistických až po vystupňované a stylizované.
Psaní dialogů ve filmech vyžaduje pečlivou pozornost charakterizaci, tempu a emocionální rezonanci. Mělo by být jasné, stručné a relevantní k příběhu, mělo by sloužit k tomu, aby pohánělo vyprávění, rozvíjelo postavy a zaujalo publikum.