Flashbacky lze vytvářet různými způsoby, ale nejběžnější technikou je použití efektu roztmívání a zatmívání k přechodu mezi současností a minulostí. Flashbacky lze od současnosti oddělit také změnou osvětlení, kamerou nebo stylem střihu.
Flashbacky mohou být účinným způsobem, jak vyprávět příběh, ale musí být používány moudře a střídmě. Pokud jsou flashbacky používány příliš často, mohou narušit tok vyprávění a zmást publikum.
Zde je několik příkladů nezapomenutelných flashbacků ve filmu:
* V Občan Kane (1941) se zpětné vzpomínky používají k vyprávění příběhu Kaneova života, od dětství až po jeho vzestup k moci jako novinového magnáta.
* V Kmotrovi (1972) jsou záběry do minulosti použity k ukázání raného života Vita Corleona, patriarchy zločinecké rodiny Corleone.
* V Goodfellas (1990) jsou zpětné vzpomínky použity ke sledování vzestupu a pádu Henryho Hilla, gangstera, který se z pěšáka stal zločincem nejvyšší úrovně.
* V Pulp Fiction (1994) se zpětné vzpomínky používají k vyprávění nelineárních příběhů čtyř různých postav, jejichž životy se nečekaně protnou.
* V Memento (2000) se zpětné vzpomínky používají k vyprávění příběhu muže, který má anterográdní amnézii, stav, který mu brání ve vytváření nových vzpomínek.