1. Úhel pohledu první osoby: Příběh vypráví jedna z postav a poskytuje intimní a subjektivní pohled na události. Diváci vidí svět očima, myšlenkami a pocity postavy. Toto POV je často předáváno pomocí hlasového vyprávění nebo prostřednictvím přímé adresy postavy k publiku.
2. Omezené POV pro třetí osobu: Vyprávění se zaměřuje na konkrétní postavu nebo malou skupinu postav a diváci jsou svědky událostí z jejich perspektivy. Znalosti diváka jsou omezeny na to, co tyto postavy znají a prožívají, což umožňuje napětí a budování emocionálních vazeb.
3. Vševědoucí POV třetí osoby: Toto POV nabízí vševědoucí a objektivní perspektivu a poskytuje vhled do myšlenek, emocí a motivací různých postav. Vypravěč dokonale rozumí událostem příběhu a může předložit informace, o kterých jednotlivé postavy nevědí.
4. Více objektů POV: Některé pořady využívají více POV, rotujících mezi různými postavami v celé sérii, aby poskytly komplexní pohled na příběh. Každá postava může mít svou vlastní odlišnou perspektivu, která dodává hloubku vyprávění a zdůrazňuje různé aspekty zápletky.
5. Cíl/Půry pohledu na zeď: Tento POV, který se zřídka používá v tradičním vyprávění příběhů, představuje události, jako by publikum bylo tichým pozorovatelem nebo „mouchou na zdi“. Minimalizuje subjektivní pohledy a zaměřuje se na zobrazování událostí, aniž by nabídl vnitřní myšlenky nebo emoce postav.
Úhel pohledu na televizní pořad je zásadním prvkem vyprávění, který silně ovlivňuje ponoření, zapojení a pochopení fiktivního světa a jeho postav. Může utvářet celkový tón, tempo a emocionální dopad vyprávění.