1. Virtuální počítač (hostující OS): Hostovaný operační systém je samostatný a nezávislý operační systém, který běží na virtuálním počítači (VM). Každý virtuální počítač funguje jako virtuální počítač s procesorem, pamětí, úložištěm a síťovým rozhraním. Hostující operační systémy mohou být různých typů, například Windows, Linux nebo macOS. Instalují se a spouštějí nezávisle v prostředí virtuálního stroje poskytovaného virtualizačním softwarem.
2. Hostitelský operační systém: Hostitelský operační systém je základní operační systém, který běží na fyzickém hardwaru systému nebo serveru. Funguje jako hostitel pro virtuální stroje a spravuje přidělování zdrojů, jako je CPU, paměť, úložiště a šířka pásma sítě, hostovaným operačním systémům. Hostitelský operační systém je zodpovědný za řízení interakce mezi hardwarem a virtuálními stroji.
3. Virtualizační software (Hypervisor): Virtualizační software, známý také jako hypervizor, je základní komponentou, která umožňuje virtualizaci. Nachází se mezi fyzickým hardwarem a hostovanými operačními systémy. Hypervizor vytváří virtuální prostředí pro každý hostovaný operační systém, což mu umožňuje spouštět jeho procesy a programy nezávisle. Je zodpovědný za plánování a správu zdrojů mezi různými virtuálními stroji a zároveň zajišťuje jejich izolaci a zabezpečení.
Stručně řečeno, hostované operační systémy běží na virtuálních počítačích, které jsou hostovány na základním hostitelském operačním systému. Virtualizační software funguje jako rozhraní mezi fyzickým hardwarem a hostovanými operačními systémy, poskytuje jim potřebné zdroje a řídí jejich provádění. Tento vztah umožňuje koexistenci více operačních systémů na jediném fyzickém serveru nebo pracovní stanici, což optimalizuje využití zdrojů a zvyšuje flexibilitu v IT prostředích.