* logika a struktura: Oba vyžadují logické myšlení a strukturovaný přístup. Kódování zahrnuje rozdělení problémů na menší kroky a organizování kódu do logických bloků. Psaní vyžaduje organizaci myšlenek do odstavců, používání přechodů k propojení nápadů a vytváření jasného toku informací.
* Komunikace: Obě jsou formy komunikace. Kód komunikuje pokyny k počítači, zatímco psaní komunikuje myšlenky lidskému publiku. Oba vyžadují jasnou, stručnou a jednoznačnou komunikaci, aby se zajistilo pochopení zprávy.
* Řešení problémů: Obě dovednosti jsou zásadní pro řešení problémů. Programování zahrnuje identifikaci a řešení problémů v kódu, zatímco psaní vyžaduje identifikaci a řešení problémů v komunikaci a jasně předávání složitých konceptů.
* Pozor na detail: Kódování i psaní vyžadují pečlivou pozornost detailům. Malá chyba v kódu může způsobit chyby nebo havárie, zatímco typico nebo gramatická chyba písemně může změnit význam nebo rozptýlit čtenáře.
* nepřetržité učení: Obě pole vyžadují nepřetržité učení a přizpůsobení. Neustále se objevují nové programovací jazyky, rámce a technologie, stejně jako se vyvíjejí styly psaní a konvence.
* publikum: Kódování je primárně pro stroje, zatímco psaní je pro lidi. Kód je třeba pochopit počítači, zatímco psaní musí být pochopeny čtenáři.
* jazyk: Kódování používá specifické programovací jazyky s přísnou syntaxí a pravidly, zatímco psaní používá přirozené jazyky s větší flexibilitou v gramatice a stylu.
* Nástroje a prostředí: Kodéry používají specializované IDE a textové editory, zatímco spisovatelé používají textové procesory, aplikace pro psaní poznámek a další nástroje pro psaní.
* výstup: Výstupem kódování je obvykle funkční software nebo aplikace, zatímco výstupem psaní je psaný obsah, jako jsou články, eseje, příběhy nebo skripty.
* kreativita: Zatímco kódování může být kreativní při budování komplexních systémů, psaní často umožňuje větší svobodu při vyjadřování myšlenek, emocí a perspektiv.
V podstatě jsou kódování i psaní cenné dovednosti s některými překrývajícími se vlastnostmi, ale zřetelnými účely a přístupy. Oba se spoléhají na logiku, komunikaci a řešení problémů, ale komunikují s různým publikem pomocí různých jazyků a nástrojů.