Během alžbětinské éry se divadelní produkce spoléhala na přirozené zdroje světla:
* Denní světlo: Hry se obvykle hrály během dne s využitím přirozeného slunečního světla. To znamenalo, že představení byla omezena na denní hodiny.
* Svíčky a pochodně: Pro večerní představení se k osvětlení používaly svíčky a pochodně. To však vytvořilo temnou a mihotavou atmosféru, která vyžadovala použití výrazného make-upu a kostýmů pro viditelnost.
Nedostatek elektrického osvětlení měl několik vlivů na alžbětinské divadlo:
* Omezené doby výkonu: Hry byly omezeny na denní světlo nebo krátkou dobu, po kterou mohly světlo poskytnout svíčky a pochodně.
* Jednoduchá výprava: Omezené světlo omezovalo složitost scénografie, protože složité detaily by bylo obtížné vidět.
* Důraz na dialog a akci: Kvůli nedostatku speciálních efektů a vizuální podívané se alžbětinské hry při vyprávění příběhu silně spoléhaly na dialog a fyzické hraní.
* Interakce s publikem: Těsná blízkost mezi herci a diváky, často za svíčky, vytvořila intimní a interaktivní atmosféru.
Je důležité si uvědomit, že elektřina nebyla v alžbětinském divadle faktorem. Omezení světelné techniky ovlivnilo povahu a styl her a jejich produkci.