1. Časové posuny :Hra se posouvá tam a zpět mezi současností, kde Dysart vyšetřuje čin Alana Stranga oslepení šesti koní, a minulostí, kdy Alan vyrůstal a utvářel si intenzivní spojení s koňmi. Tato nelineární struktura vytváří pocit intrik a očekávání a postupně odhaluje události vedoucí k ústřednímu konfliktu.
2. Více perspektiv :Hra představuje události očima různých postav, včetně Dysarta, Alana Stranga, jeho rodičů Franka a Dory Strangových a Horsemana, hlavního čeledína ve stájích, kde Alan pracoval. Toto mnohostranné vyprávění umožňuje divákům získat hlubší pochopení postav a jejich motivací.
3. Symbolismus :Shaffer používá různé symboly v průběhu hry, aby zlepšil její tematický průzkum. Koně sami slouží jako symboly svobody, sexuality a nezkrotné přírody. Stáj představuje Alanovu svatyni a jeho spojení s koňským světem. Oslepení koní symbolizuje zničení nevinnosti a střet mezi lidskou civilizací a prvotními instinkty.
4. Výslechy :Hra obsahuje intenzivní výslechové scény mezi Dysartem a Alanem, kde se psychiatr ponoří do Alanovy minulosti a vnitřních konfliktů. Tyto konfrontace budují napětí a odhalují zásadní informace o Alanových motivacích, čímž jeho postavě přidávají vrstvy složitosti.
5. Rituální prvky :Hra obsahuje prvky rituálu a náboženské symboliky. Alanova fascinace koňmi a jeho akt oslepování nabývají ceremoniálního aspektu, což naznačuje hlubší spojení se starověkými mýty a rituály. Zkoumání prvotních pohnutek a hranic lidského chování je prodchnuto těmito rituálními podtóny.
6. Sny a halucinace :Dysart i Alan prožívají sny a halucinační sekvence, které stírají hranice mezi realitou a podvědomím. Tyto snové stavy poskytují vhled do vnitřních myšlenek, strachů a tužeb postav a prohlubují jejich psychologickou složitost.
Celkově použití strukturálních zařízení Petera Shaffera v Equus vytváří dynamický a mnohovrstevný divadelní zážitek, který vylepšuje témata hry, vývoj postav a emocionální dopad.