Zde je důvod:
* Frankensteinova okamžitá reakce: Popisuje stvoření jako „ohavné“, „příšerné“ a „ohavné“. Vyděšeně ucouvne a málem omdlí.
* Jeho fyzické reakce: Popisuje, že se cítí nemocný, přemožený a odpudivý „špinavým“ a „rozloženým“ vzhledem stvoření.
* Jeho vnitřní boj: Je v rozporu mezi svou touhou vytvořit život a znechucením, které pociťuje nad svým stvořením. Mluví o netvorovi jako o „ošklivém“, „ubohém“ a „ubožákovi“, čímž zdůrazňuje jeho vnitřní odpor.
Nicméně „odstrčení“ není jediný pocit, který zažívá. Frankenstein také cítí zodpovědnost a vinu za to, že stvoření vzniklo. Tato komplexní emocionální odezva je to, co ho nutí opustit svůj výtvor a nakonec vede k tragédii románu.
Je důležité si uvědomit: Text ponechává prostor pro individuální interpretaci. Někteří čtenáři by mohli vidět Frankensteinovu reakci pouze jako reakci na odpor, zatímco jiní by ji mohli vnímat jako jemnější směs hrůzy, viny a lítosti.