Zde jsou některé klíčové prvky této idealizované kultury:
* Důvod a logika: Osvícenští myslitelé zdůrazňovali sílu lidského rozumu rozumět světu a řešit problémy. Věřili v důležitost empirického pozorování, vědeckého bádání a kritického myšlení.
* Individualismus a svoboda: Do popředí se dostal pojem individuálních práv a svobod. To zahrnovalo právo samostatně myslet, svobodně se vyjadřovat a usilovat o vlastní štěstí.
* Pokrok a reforma: Osvícenství podporovalo víru v možnost pokroku a zlepšení ve společnosti. To zahrnovalo reformu politických systémů, podporu vzdělávání a pokrok ve vědě a technologii.
* Univerzalismus a humanita: Osvícenští myslitelé věřili v přirozenou důstojnost a hodnotu všech lidských bytostí, bez ohledu na jejich sociální postavení, etnický původ nebo náboženství. Prosazovali myšlenky rovnosti, spravedlnosti a soucitu.
* Klasické vlivy: Osvícenství silně čerpalo z myšlenek a hodnot klasického starověku, zejména Řecka a Říma. To zahrnovalo zaměření na krásu, harmonii a řád.
* Neoklasické umění a literatura: Umělecké a literární styly této doby odrážely tyto ideály. Neoklasicistní díla zdůrazňovala jasnost, jednoduchost a zaměření na rozum a logiku.
Je však důležité poznamenat, že tato idealizovaná kultura nemusela nutně představovat realitu té doby.
* Sociální nerovnost: I přes důraz na rovnost přetrvávala v 18. století výrazná sociální nerovnost. Ženy, barevní lidé a nižší třídy měli omezená práva a příležitosti.
* Kolonialismus: V době osvícenství došlo také k expanzi evropského kolonialismu, který často odporoval ideálům individuální svobody a univerzalismu.
* Náboženské konflikty: Důraz na rozum a logiku vedl k napětí s tradiční náboženskou vírou, což vyvolalo debaty o roli víry ve společnosti.
Celkově vzato byla idealizovaná kultura 18. století komplexní a mnohostranná. Představovala významný posun v myšlení a hodnotách, ale měla i svá omezení a rozpory.