Období pozdního baroka (1650–1750) došlo k posunu k homofonnějšímu stylu kompozice, ve kterém je jedna melodická linka doprovázena akordy. Mezi skladatele tohoto období patří George Frideric Handel, Antonio Vivaldi a Domenico Scarlatti.
Zde jsou některé konkrétní rozdíly mezi obdobím raného a pozdního baroka:
* Textura: Hudba raného baroka je často kontrapunktičtější, s více melodickými linkami, které se vzájemně proplétají a vzájemně se proplétají. Pozdně barokní hudba je spíše homofonní, s jednou hlavní melodií doprovázenou akordy.
* Harmonie: Raná barokní hudba často používá disonantní harmonie, které vytvářejí pocit napětí a vzrušení. Pozdně barokní hudba spíše využívá souhláskové harmonie, které vytvářejí pocit klidu a míru.
* Rytmus: Raně barokní hudba má často rychlé a živé tempo. Pozdně barokní hudba má spíše pomalé a majestátní tempo.
* Přístroj: Raně barokní hudba je často bodována pro malé soubory, jako jsou komorní skupiny nebo sólové nástroje s basso continuem. Pozdně barokní hudba je spíše bodována pro velké orchestry.
To jsou samozřejmě jen obecné trendy. Existuje mnoho výjimek z těchto pravidel a někteří skladatelé dokonce ve své hudbě mísili prvky raného a pozdního baroka.