Ve Wagnerově Gesamtkunstwerku byly všechny prvky umělecké tvorby pečlivě integrovány, aby se vzájemně posílily a umocnily. Hudba hrála ústřední roli, ale byla protkána dalšími uměleckými složkami, aby vytvořila pro diváky vícesmyslový a komplexní zážitek.
Cílem Gesamtkunstwerku bylo překonat omezení jednotlivých uměleckých forem a dosáhnout vyšší úrovně uměleckého vyjádření. Wagner věřil, že spojením různých uměleckých prvků dokáže vytvořit silnější a emocionálně působivější zážitek, který diváky zaujme a přenese je do světa uměleckého díla.
Gesamtkunstwerk se stal základním principem Wagnerových oper, zejména v jeho pozdějších dílech jako „Prsten Nibelungův“ a „Parsifal“. Tato díla předvedla jeho inovativní přístup ke kombinaci hudby, dramatu a vizuálních prvků, jako jsou propracované scénické návrhy a osvětlení, k vytvoření pohlcujících divadelních zážitků.
Wagnerův koncept Gesamtkunstwerk měl hluboký vliv na vývoj opery a dalších uměleckých forem na konci 19. a na počátku 20. století. Inspirovalo další umělce a hnutí, jako je hnutí symbolistů a Bauhaus, aby prozkoumali podobné myšlenky kombinování a syntézy různých uměleckých prvků za účelem vytvoření holistických a vícerozměrných uměleckých děl.