1. Sebepoškozování řízené halucinacemi :Van Gogh zažil těžkou duševní chorobu, včetně epizod halucinací a psychotických zhroucení. Během jedné takové epizody v prosinci 1888 ho možná halucinační zkušenost přiměla uříznout si ucho.
2. Hádka s Gauguinem :Jiná teorie naznačuje, že si van Gogh uřízl ucho po prudké hádce se svým přítelem a kolegou umělcem Paulem Gauguinem. Hádka se údajně odehrála ve francouzském Arles a mohla být živena napětím a neshodami mezi oběma umělci.
3. Symbolické gesto :Někteří historici umění věří, že van Goghovo sebemrzačení bylo symbolickým aktem. Naznačují, že si možná uřízl ucho, aby vyjádřil svůj vnitřní neklid, emocionální bolest nebo duševní muka.
4. Psychózou vyvolaný zmatek :Během svého pobytu v azylu Saint-Paul-de-Mausole v Saint-Rémy-de-Provence prožil van Gogh intenzivní psychotické epizody. Je možné, že byl během jedné z těchto epizod ve stavu zmatenosti nebo dezorientace a nešťastnou náhodou si ublížil.
5. Sebevražedný úmysl :Někteří učenci naznačují, že van Goghovo sebemrzačení mohlo být formou sebedestruktivního chování nebo pokusu o sebevraždu. Neexistují však žádné přesvědčivé důkazy na podporu této teorie.
Je důležité poznamenat, že přesné důvody van Goghova sebepoškozování jsou složité a nemusí být nikdy plně pochopeny. Jeho duševní nemoc a emocionální stav pravděpodobně hrály významnou roli v této nešťastné události.