* Pozitivní pocity: Když publikum pozoruje chování, které je vnímáno jako pozitivní, jako je pomoc druhým, laskavost nebo statečnost, může se cítit povzneseno, inspirováno nebo povzbuzeno. Mohou si vyvinout pocit spojení nebo respektu k jednotlivci, který projevuje takové chování, a je pravděpodobnější, že se s ním budou pozitivně zapojovat.
* Negativní pocity: A naopak, když publikum pozoruje chování, které je vnímáno jako negativní, jako je agrese, nečestnost nebo sobectví, může se cítit naštvaně, zklamaně nebo znepokojeně. Mohou se cítit méně důvěřiví nebo spojeni s jednotlivcem, který projevuje toto chování, a může být méně pravděpodobné, že s ním budou pozitivně jednat.
* Smíšené pocity: Některá chování mohou v publiku vyvolat smíšené pocity. Například jedinec, který projevuje výjimečnou kreativitu nebo talent, může také projevovat aroganci nebo nedostatek empatie. V tomto případě mohou diváci obdivovat schopnosti jednotlivce, ale také shledávat jejich chování odrážejícím.
Pocity publika ohledně chování mohou být navíc ovlivněny následujícími faktory:
* Kulturní rozdíly: Publikum z různých kultur může mít různé chápání toho, co představuje vhodné nebo nevhodné chování. Například v některých kulturách je považováno za neuctivé navazovat oční kontakt se staršími, zatímco v jiných kulturách je považováno za nezdvořilé vyhýbat se očnímu kontaktu.
* Osobní zkušenosti: Osobní zkušenosti publika mohou utvářet jejich pocity ohledně určitého chování. Například někdo, kdo se stal obětí šikany, může být citlivější k agresivnímu chování nebo může cítit větší podporu vůči těm, kteří se šikanování postaví.
* Sociální normy: Sociální normy publika mohou také ovlivnit jejich reakce na chování. V některých komunitách je například považováno za nepřijatelné vyjadřovat určité názory, zatímco v jiných komunitách je podporován otevřený a upřímný dialog.
Pocity publika ohledně chování mohou mít významný dopad na jednotlivce projevující toto chování a mohou ovlivnit jeho rozhodnutí, vztahy a celkovou pohodu.